Při rekonstrukci uherskohradišťského Hotelu Maxi v roce 2008 čekalo na dělníky nečekané překvapení.Při bourání starých příček v podkroví narazili na dutý prostor. Dělník, který ho objevil, chtěl vlézt dovnitř, ale neznámá síla mu to nedovolila. Šel tedy pro stavbyvedoucího.

Mezitím se k onomu místu seběhli ostatní pracovníci. Zvědavost jim nedala a chtěli prozkoumat vnitřek. Dopadli však stejně jako jejich kolega. Prostor jako by byl naplněn nějakou neznámou energií nebo něčím, co jim zabraňovalo vstoupit dovnitř. Všech se zmocnil strach a divná předtucha a odmítli pokračovat v práci.

Od toho dne si hosté, kteří byli ubytováni v pokojích, začali stěžovat na hluk. Každou noc kolem půlnoci bylo slyšet, jak někdo chodí sem a tam. Hluk vycházel z podkroví z míst, kde byl objeven onen prostor. Provozovatel ani majitel nemohli problému přijít na kloub. 31. října se v hotelu ubytovala neznámá paní. Vzala si klíče a odešla na pokoj.

Vše bylo v pořádku. Ve dvanáct hodin personál uslyšel hrozný křik a za chvíli přiběhla paní s tím , že se jí u stropu zjevila lysá hlava a obrys těla. Lekla se a začala křičet. Paní se dala na útěk, ale její křik byl tak pronikavý, že vylekal i tajemnou postavu a ta zmizela skrze nejbližší okno. Druhý den se ukázalo, že paní je senzibil a médium, tudíž těmto věcem rozumí. Po setkání se stávajícím majitelem domu rozpoznala v tajemné postavě jednoho z předchozích majitelů domu, který při znárodnění majetku po světové válce, dům odmítl opustit a raději v něm skonal.

Po celá léta jeho duch v budově přebýval a dohlížel na ochranu a bezpečí lidí, kteří v něm bydleli.Proto se majitelé rozhodli, že jako vzpomínku na dávného pána domu a ochránce, nechají vytvořit jeho sochu. Ta je umístěna v zazděném okně v 2. nadzemním podlaží nad zahrádkou Hotelu Maxi a představuje utíkající postavu. Plastiku vytvořila Klára Turková z Osvětiman.