Hotel Maxi Hotel - Restaurace Maxi nabízí ubytování v centru města Uherské Hradiště

06. 02. 2012

V aktuálním díle představí recept na přípravu tuňáka, jehož typickou chuť citlivě doplní pečlivě vybrané bylinky. Claudio Rossi připomíná, že výhodou tohoto receptu je časová nenáročnost, ale pokrm se přitom hodí i ke slavnostním příležitostem.

Na jednu porci budeme potřebovat:
200 g čerstvého tuňáka (bez kosti a bez kůže, nejlépe filet) 
olivový olej 
čerstvě umletý pepř
tymián
estragon
rozmarýn
ruccola
citronovou šťávu
sůl

Postup: tuňáka naporcujeme po 200 gramech, na výšku 2 až 3 centimetrů. Obalíme v hrubém pepři, okořeníme, osolíme a pokapeme citronem. Takto připravenou rybu opečeme zprudka z obou stran, zhruba 2 minuty (každou stranu). Na pánev přidáme hovězí bujón, trochu ruccoly, a kousek másla kterým se omáčka zahustí. Touto omáčkou nakonec tuňák polejeme. Při správné přípravě by měl být tuňák uvnitř teplý, ale růžový. Jako příloha jsou vhodné například opékané brambory. Ty lze vylepšit tak, že krátce orestujeme cibuli na másle, nakrájenou na tenké čtvrtky spolu s rukolou. Přidáme opečené brambory, a zasypeme strouhaným sýrem. Po chvilce míchání jsou brambory připraveny ke konzumaci (brambory je vhodnější při přípravě na pánvi takzvaně „prohodit“). V restauraci se často podává jako příloha dušená zelenina, pokrm je pak velmi dietní. Při prostřené tabuli by nemělo u rybího pokrmu chybět kvalitní víno. Claudio Rossi doporučuje víno suché, bílé - Sauvignon.

Další doporučení: není vhodné nahrazovat tuňáka mraženým, výsledek nestojí za námahu. Naopak u čerstvého tuňáka je nutné dbát, aby, aby se nepropekl až do středu. 

25. 01. 2012

Je zřejmé, že dnešní známé frutti di mare (dary moře) prošly postupem času svým vývojem a existuje několik způsobů přípravy této známé pochoutky. Nové recepty se vyvíjejí i v hradišťské restauraci Claudia Rossiho a občas se přizpůsobují nárokům zákazníků. Některé z původních receptů tak zažívají malou revoluci. Není tomu jinak ani u receptu tagliatele frutti di mare. Způsob, který odborník na gastronomii Claudio Rossi popisuje, je jeho vlastní, originální.

Recept na jednu porci:

200 g chlazených plodů moře (mušle, krevety, kalmáry…)

olivový olej

1 šalotka

45 cherry rajčátek

bazalka, tymián, petrželka

150 g chlazených tagliatell

sůl, pepř

Postup: Na olivovém oleji orestujeme najemno nakrájenou šalotku a přidáme osušené plody, které ještě krátce orestujeme. Okořeníme, osolíme a nakonec přidáme na čtvrtky nakrájená rajčátka. Není třeba přidávat vývar, pokud suroviny pustí vlastní šťávu. Pokrm můžeme v úplném závěru vylepšit trochou másla. Uvařené a okapané těstoviny smícháme s plody moře a posypeme čerstvou petrželkou.

Užitečné rady: Plody moře stačí jen velmi krátce povařit, jinak ztratí křehkost.

Nejsou-li k dispozici chlazené plody moře, mohou být i mražené. Z nich je ale třeba vymačkat přebytečnou vodu.

K pokrmu je vhodné bílé víno Pinot Bianco.

09. 01. 2012

Specialista na gastronomii a provozovatel restaurace Hotel Maxi Ristorante v Uherském Hradišti Claudio Rossi ale upozorňuje, že se nejedná o novinku moderní doby. Recept má původ v Toskánsku.

Slávu a věhlas získal tento pokrm již za dob Kateřiny Medicejské, která si jej nechala připravit na svou svatbu s Enricem II. ve Francii. Popularita kachny na pomerančích se rychle rozšířila ve Francii, ale také v Itálii, odkud pochází.

Claudio Rossi zařadil tuto lahůdku, kde kachnu nahradil kuřetem, do jídelníčku své restaurace. Nazval ji jako kuřecí prsa na pomerančích. Při přípravě používá svůj vlastní, originální recept. 

Příprava porcí pro 4 osoby:

4 plátky kuřecích prsou
2 pomeranče neošetřené
hl. mouka
máslo
olivový olej
tymián
sůl
1 dcl vývaru
špetka cukru

Kuře obalíme v mouce a opražíme na olivovém oleji do růžova. Po otočení přidáme šťávu z čerstvých pomerančů a chvíli povaříme. Maso osolíme, nastrouháme na plátky masa kůru z pomerančů a okořeníme tymiánem.

Vařte do změknutí. Nakonec do omáčky vmícháme kousek másla a podlijeme vývarem. Citrusovou kyselost doladíme špetkou cukru. Vše krátce prohřejeme do zhoustnutí. Podáváme s opečenými brambory. Dietní verze se obejde bez mouky a bez použití másla.

27. 12. 2011

Podobně vyhlášenou italskou specialitou jakou je minule představený dezert tiramisu je boloňská omáčka známá též jako ragú. „Vznik této masové pochoutky sahá až do středověku, a váže se především k oblasti Boloně,“ připomíná majitel hradišťské restaurace Hotel Maxi Ristorante a odborník na gastronomii Claudio Rossi. Recept na vyhlášenou pochutinu vznikl v majetných boloňských rodinách a pochází od renomovaných mistrů kuchařského cechu z Francie, odkud pochází i název „ragú“.

Forma dnešního ragú se podstatně liší od toho tradičního, a to předevcím v užitých surovinách. Pokrm se vařil z prorostlého hovězího masa, přidávala se čerstvá pančeta (slanina), plnohodnotné mléko a rajská šťáva pouze sporadicky. Aby jídlo bylo stravitelnější, připravuje se dnes mnohem šetrněji – slaninu nahradil olivový olej, mleté maso se používá pouze libové a nešetří se rajčaty. Claudio Rossi nabízí původní recepturu starých kulinářů, která je zapsaná v boloňské Obchodní komoře.

Příprava porce pro 4 osoby:

- 300 g hovězí kližky
- 150 g čerstvé slaniny
- 50 g mrkve
- 50 g celeru
- 50g g cibule
- 5 lžic rajčatové šťávy nebo 20g protlaku
- ½ sklenice bílého nebo červeného vína
- 200 ml plnotučného mléka

Kostičky slaniny rozpustíme ve větším hrnci, přidáme najemno nakrájenou zeleninu a zlehka
orestujeme. Přidáme i mleté maso a mícháme do úplného rozdrobení. Vlijeme víno, rajčatovou šťávu a podlijeme trochou vývaru. Necháme vařit nejméně dvě hodiny. Mezi vařením přidáváme po trochách mléko a nezapomeneme osolit a opepřit. Maso má tendenci se připalovat, proto je nutné ragú stále míchat.

Pokud jídlo připravujete pro děti, určitě vynechejte slaninu a nahraďte ji olivovým olejem. Maso vyberte libové a víno použijte raději bílé. Místo mléka dejte více rajčatové šťávy, nejlépe rozmixovaná a loupaná rajčata.

Hotovou omáčkou přelijte uvařené těstoviny, pro dochucení je možné posypat pokrm sýrem typu parmezán, i když chuť samotného ragú není třeba ničím doplňovat.

09. 12. 2011

Italská kuchyně zažívá v současné době v Česku nebývalý rozmach. Málokdo ale ví, že příprava italských pochutin má pevně stanovená pravidla a zásady. Postupně Vás seznámíme s tím, co mají některé typické italské pokrmy obsahovat a jaké ingredience by v nich správný milovník italské kuchyně neměl tolerovat. Přípravu specialit přiblíží Claudio Rossi, uznávaný odborník a provozovatel italské restaurace Ristorante Hotel Maxi v Uherském Hradišti.

Dnes se podíváme, jak má vypadat příprava pravé italské tiramisu. Tiramisu je sladká lahůdka, která se podává coby dezert nebo pochutina ke kávě. První zmínky o podrobných ingrediencích se objevily už v roce 1600 v době působení slavného rodu Cosimo III de´ Medici. Ten správný tiramisu byl však poprvé prezentován v 70. letech dvacátého století v severoitalském městě Treviso. „Tiramisu v překladu znamená „vytáhni mě nahoru“ a v dnešní době se do ní přidává aroma, alkohol, ovoce nebo jiné ingredience,“ upřesňuje Rossi.

Příprava: 500 g mascarpone, 4 vejce, 100 g cukru, 6 malých silných šálků kávy, balíček dlouhých piškotů, 50 g hořkého kakaa

Postup: Promícháme mascarpone s cukrem a žloutky, ušleháme tuhý sníh z bílků a vše
propojíme. Piškoty namáčíme v kávě a skládáme do čtyřhranné nádoby vedle sebe. Navršíme polovinou připraveného krému a rozetřeme, posypeme kakaem. Postup opakujeme tak, abychom docílili dvou vrstev. Hotový desert posypeme kakaem a necháme v chladničce 12 hodin odležet.

Příště: omáčku z ragů (boloňská omáčka)

 

06. 05. 2011

Vzpomínám rád na cestu po RUmunsku na úpatí Karpat.
Nedotčená příroda v banátu a možnost návštěvy krajanů pocházejících z České Republiky a malé nahlédnutí do jejich života opravdu stojí za poznání.

Navštívili jsme Rovensko, Eibenthal, Svatou Helenu, Bígr, Gernik.
Bohužel jsme nestihli navštívit Šumice.

Nabízím Vám malou ukázku z cesty po krásném Banátu.

Zdeněk Polášek, AZP Foto Uh. Hradiště 

28. 01. 2011

Pořad Dobré ráno měl 20. ledna hosta z Uherského Hradiště, majitele Hotelu Maxi Claudia Rossiho. 

07. 10. 2010

Hotel Maxi nově otevřel posilovnu a solárium pro hotelové hosty.

22. 07. 2010

Ahoj, jmenuju se Kačka Rathouská. Jsem ze Starého Města. Je mi 10 let a po prázdninách půjdu do 5. třídy. Škola mě moc nebaví a asi bych měla mít lepší známky. Jenže já si raději čtu nebo kreslím. S tím malováním je to ale se mnou složité: někdy mne to popadne a promaluju celé dny a  jindy třeba po mně někdoo chce obrázek a mně se vůbec, ale vůbec nechce. Všechno to začalo v první třídě, byla jsem tenkrát často nemocná a pouštěla si televizi nebo pohádky z kazeťáku. U televize mně bavilo malovat barevně a při poslouchání pohádek jen černobíle. Ráda bych v budoucnu kreslila lidem obrázky pro radost, abyse jim dobře dařilo. Káča.

24. 05. 2010

Svoji aktivní fotografickoučinnost začal asi ve svých pětadvaceti letech ve fotoklubu v Kyjově. Podstatným momentem ve fotografické tvorbě se zhruba po dvou letech stala nabídka, která přišla ze skupiny KONTAKT - skupiny výtvarných fotografů z Hodonína, aby se stal jejímčlenem. Skupina v té době patřila mezi nejlepší v republice.

Fotografický start byl, co se týčežánru, poněkud netypický. Začal s tím, co patřilo mezižánry nejnáročnější, s aktem. K tomu přidal fotografii portrétu a figury. Určitým vzorem a velkou motivací byly fotografie Tarase Kuščinského a Milana Borovičky. Pomohlo nezbytnéštěstí a hned od počátku se začalo docela dařit. Jednak na společných výstavách se skupinou, na autorských výstavách, ale také na různých soutěžích a fotosalonech. A to opakovaně jak doma (AMFO, JAMFO, BIENÁLE HODONÍN, DĚČÍNSKÁ KOTVA, CENA VYSOČINY, FOTOSALON VÍTKOVICE,ŽENA STRAKONICE, INTERFOTOKLUB VSETÍN, NEKÁZANKA PRAHA, FOTOFORUM RUŽOMBEROK, …), takčástečně i v zahraničí (ZAGREB SALON – Jugoslávie, VENUS KRAKOW – Polsko, FOTO SPORTS RIGA – Litva, SIBIU – Rumunsko, …).

Po roce 1990 nastaly v návaznosti na celospolečenské změny i změny ve fotografickéčinnosti. Skupina KONTAKT se prakticky rozpadla a výtvarná fotografie udělala u autora místo fotografii reklamní a technické.Časem znovu došlo k návratu k výtvarné fotografii.

Autor se již nevěnuje jen aktu, portrétu a figuře, ale v posledních letech se zaměřil také na reportáž. A reportáž z ulic Londýna bude asi tématem pro další výstavu.

www.malik-foto.cz